|
| καρκίνος
καὶ ἀλώπηξ |
|
καρκίνος ἀπὸ τῆς θαλάττης ἀναβὰς ἐπί
τινος αἰγιαλοῦ ἐνέμετο·
ἀλώπηξ δὲ λιμώττουσα ὡς
ἐθεάσατο, προσελθοῦσα ἀνέλαβεν αὐτόν·
ὁ δὲ μέλλων καταβιβρώσκεσθαι
ἔφη· ἀλλ᾿ ἔγωγε δίκαια πέπονθα, ὃς
θαλάττιος ὢν χερσαῖος ἐβουλήθην γενέσθαι.
ὁ
μῦθος δηλοῖ, ὅτι καὶ τῶν ἀνθρώπων οἱ τὰ οἰκεῖα
καταλείποντες ἐπιτηδεύματα καὶ τοῖς μηδὲν
προσήκουσιν ἐπι χειροῦντες εἰκότως
δυστυχοῦσιν. (Αἴσωπος) | | |
|
El cangrejo y la
zorra |
|
Un cangrejo, que salió del mar,
vivía en una playa.
Una zorra hambrienta cuando
lo vio, corriendo hasta él, lo cazó.
El cangrejo, cuando estaba a punto
de ser engullido, dijo: "En mi caso, sufro
justamente, que siendo de mar quise ser de
tierra".
El mito
muestra que también las personas que al dejar sus
propios asuntos se ocupan en lo que no les
concierne con razón caen en
desgracia.
(Esopo) | | |